E-SHOP JE PRÁVĚ V ÚDRŽBĚ! Pokud se během nákupu vyskytnou problémy, zkuste prosím s nákupem pokračovat o chvíli později. Děkujeme za pochopení. [ 10:45 ]

Techneco Bazenová chemie s.r.o.

    Přihlásit se | Zaregistrovat se | V košíku (0 ks)
BAZÉNOVÁ CHEMIE košík0 Kč
předchozí další
slide slide slide slide slide

Péče o vodu

Říká se, že při leteckém pohledu na naši krásnou zemi dominují v soukromých zahradách modrá oka domácích venkovních bazénů v míře větší než je v Evropě běžné. Není se vůbec čemu divit, protože sportovní vyžití či relaxace u vody nebo ve vodě má v Čechách a na Moravě dlouhou tradici. Vlastnictví domácího bazénu dávno není symbolem nadstandardního luxusu, ale víceméně běžným doplňkem domácí zahrady či pozemku u rodinného domu.

Nepřeberná nabídka přípravků bazénové chemie či bazénových technologií může vzbuzovat dojem, že úprava bazénové vody v domácím bazénu není nic složitého. Nic ale není úplně černobílé – je pravda, že se v případě správné péče o bazénovou vodu pravděpodobně vyhnete náhlému skokovému zhoršení její kvality, nicméně vlastnosti bazénové vody se mohou v průběhu koupací sezóny relativně rychle měnit (a obvykle podstatnou měrou k horšímu). Zvláště domácí venkovní bazény jsou díky svému umístění přímo vystaveny vlivům okolního přírodního prostředí, ať už se jedná o vnos nečistot do bazénové vody větrem (pyl, zbytky vegetace, hmyz apod.) či přímo z pokožky plavců (kosmetické přípravky, zrnka písku, stébla trávy apod.), intenzivní sluneční záření či vyšší zatížení bazénu v horkých letních dnech. O bazénovou vodu je tedy vhodné pravidelně pečovat, protože i v tomto oboru platí, že prevence je finančně i časově méně náročná než řešení akutního problému, kterému se dalo s vynaložením malého úsilí předejít.

OBSAH:

  1. Vysoká hodnota pH bazénové vody

  2. Nízká hodnota pH bazénové vody

  3. Běžná a šoková chlorace bazénové vody

  4. Snížení tvrdosti bazénové vody a eliminace usazenin vápníku či hořčíku

  5. Odstraňování zákalu bazénové vody

  6. Zelená voda v bazénu

  7. Zelená či zelenomodrá voda a dostatečná koncentrace aktivního chloru

 

Pro správnou péči o domácí bazén je vhodné znát vybrané parametry vody, kterou používáme k jeho napouštění. Mezi tyto základní ukazatele lze zařadit hodnotu pH, koncentraci vápníku či hořčíku (jejich suma, uváděná v jednotkách mmol/l, se někdy označuje jako tvrdost vody), železa, eventuálně manganu a parametr RAS, tedy rozpuštěné anorganické soli.

 

V případě, že je k napouštění bazénu použita pitná voda z veřejného zásobování, je možné se obrátit na dodavatele pitné vody, který informace o hodnotách těchto ukazatelů obvykle bez problémů poskytne. Pokud využíváme jako zdroj bazénové vody vlastní studnu nebo vrt, je rozumné obrátit se na vhodnou laboratoř, která se zabývá rozbory vody, a hodnoty výše uvedených ukazatelů si nechat stanovit prostřednictvím rozboru dodaného vzorku. Tuto alternativu vřele doporučujeme hlavně v případě chronických problémů s udržováním kvality bazénové vody v domácím bazénu, protože vhodný postup k odstranění potíží je třeba volit obvykle s ohledem na konkrétní složení vody a konkrétní situaci.

 

K akutnímu, nejčastěji skokovému, zhoršení kvality bazénové vody v zahradním bazénu dochází obvykle při opomenutí dávkování vhodných bazénových přípravků či poruše bazénové technologie. Režim chodu bazénové filtrace by měl být nastaven tak, aby během koupací sezóny docházelo alespoň 2x denně k průchodu celého objemu bazénové vody přes filtrační médium. V případě vyššího zatížení bazénu, hlavně v horkých letních dnech s vysokou intenzitou slunečního záření, je vhodné dobu chodu bazénové filtrace prodloužit a zároveň její filtrační náplň častěji prát. Zároveň je na místě 1x týdně kontrolovat hodnotu pH (optimální rozmezí 6,8 až 7,4) a koncentraci aktivního chloru (0,6 až 1 mg/l), případně kyslíku (8 až 20 mg/l) či bromu (1 až 2 mg/l). Ori základní kontrolu Vám postačí náš tester bazénové vody.

 

Existuje několik základních projevů zhoršení kvality bazénové vody, které jsou na první pohled dobře postřehnutelné i prostým okem. Obvykle se jedná o nežádoucí změnu barvy v široké škále od světle zelené po tmavě hnědou, doprovázenou ztrátou průhlednosti, případně i nepříjemným zápachem. Dobře pozorovatelná, i když hůře definovatelná, je tzv. ztráta jiskry bazénové vody, tedy stav, kdy voda ztrácí svou živost a dojem čerstvosti a svěžesti.

 

Změna vlastností bazénové vody se může projevit i tvorbou usazenin, inkrustů či biofilmu na bazénovém dně či stěnách bazénu a bazénovém příslušenství. Snažíme se v následujícím textu poskytnout uživatelům domácích bazénů zjednodušený návod, jak danou nepříjemnou situaci řešit. Je třeba ale podotknout, že zhoršení kvality bazénové vody obvykle nemá pouze jednu jasnou příčinu, ale je výsledkem působení mnoha faktorů, takže k nápravě nežádoucího stavu může vést složitější cesta, než některými prodejci standardně doporučovaný zjednodušený algoritmus typu: když se stane tohle, přidejte tam toto, promíchejte a nechte působit přes noc. Jednoduchá řešení bohužel nefungují vždy, takže pokud v předchozím textu zmiňovaný přímočarý postup k cíli nevede, neváhejte nás kontaktovat.

 

1. Vysoká hodnota pH bazénové vody

Hodnota pH bazénové vody je bezesporu nejdůležitějším ukazatelem, který by měl mít provozovatel domácího bazénu na zřeteli. Od konkrétní hodnoty pH bazénové vody se odvíjejí veškeré reakční procesy, probíhající ve vodním prostředí. Složení přípravků bazénové chemie je koncipováno tak, aby v oblasti doporučené hodnoty pH, tj. v rozmezí cca 6,8 až 7,4, působily co nejefektivněji.

 

Jedná se o neutrální až mírně alkalickou oblast pH, kdy voda o těchto hodnotách pH nedráždí pokožku ani sliznice plavců. Udržovat hodnotu pH v optimálním intervalu je tedy velmi důležité jednak z hlediska účinnosti přípravků bazénové chemie, a také z pohledu působení takové vody na kůži koupajících se.

 

Růst hodnoty pH bazénové vody může nastat z několika důvodů. Samostatnou kapitolu tvoří domácí bazény, vybavené salinizačními jednotkami – v těchto jednotkách dochází k elektrolytickému rozkladu slané bazénové vody a doprovodným jevem tohoto procesu je právě růst hodnoty pH. Je tedy třeba hodnotu pH pravidelně kontrolovat pomocí vhodného testeru a v případě potřeby dávkovat přípravky pH mínus.

 

Masivní výskyt nežádoucích zelených řas ve vodě je doprovázen intenzivní fotosyntézou. Při tomto procesu dochází přeměně ve vodě přítomných rozpustných hydrogenuhličitanů na nerozpustný uhličitan vápenatý, který se může následně vysrážet v podobě bělavých inkrustů na stěnách bazénu či bazénovém příslušenství.

 

Přeměna je doprovázena vznikem hydroxylových skupin, které vedou k růstu hodnoty pH bazénové vody do výrazně alkalické oblasti. Hodnota pH může v takovém případě dosáhnout až 11 i více, což je samozřejmě oblast hodnoty pH pro udržení optimální kvality bazénové vody naprosto nepřijatelná. V takovém případě je nutné co nejdříve snížit hodnotu pH vhodným přípravkem pH mínus a následně aplikovat šokovou chloraci (viz postup u kapitoly Zelená voda v bazénu).

 

Pokud používáte k napouštění domácího bazénu podzemní vodu z vlastní studny nebo vrtu, její hodnota pH je spíše nižší, obvykle pod hodnotou rovnou sedmi, může být ale i 5, či ještě nižší. Tento jev je způsoben rozpuštěným oxidem uhličitým, který podzemní vody ve větší či menší míře obsahují. V podzemí je voda vystavena určitému tlaku, který ovlivňuje její chemické složení. Jakmile je podzemní voda vyčerpána na povrch, působení atmosférického tlaku vede k uvolnění plynů, hlavně oxidu uhličitého, rozpuštěných v podzemní vodě. Tento proces vede ke zvýšení hodnoty pH.

 

Pokud aktuální hodnota pH přesáhne horní hranici doporučeného intervalu hodnoty pH, tj. cca 7,4, je na místě aplikovat přípravky bazénové chemie pro snížení hodnoty pH (pH mínus). Změna hodnoty pH podzemní vody, napuštěné do bazénu, je obvykle doprovázena dobře pozorovatelnými doprovodnými jevy, kdy dochází ke změně formy výskytu chemických látek ve vodě a tvorbě zákalu či výrazných sraženin na bázi železa, manganu, vápníku či hořčíku. V takovém případě je třeba použít speciální bazénové vločkovací přípravky (viz kapitola Odstraňování zákalu bazénové vody) či přípravky pro eliminaci výskytu nerozpuštěných sraženin v bazénové vodě (viz kapitola Snížení tvrdosti bazénové vody).

 

  • Pokud při pravidelné kontrole (optimálně 1x týdně) pomocí vhodného testeru zjistíte vyšší hodnotu pH, je třeba aplikovat dle pokynů výrobce přípravky pro snížení hodnoty pH, obvykle nazývané pH mínus. V naší nabídce najdete přípravky pH mínus, jak v kapalné formě, tak v podobě sypkého granulátu.
  • Doporučené dávkování přípravků značky PWS pro snížení hodnoty pH:
  • pH mínus kapalný – 20 až 90 ml na 10 000 l bazénové vody sníží hodnotu pH cca o 0,2 (dávka závisí na složení vody a její tlumivé kapacitě)
  • pH mínus granulovaný  - 70 až 100 g na 10 000 l bazénové vody sníží hodnotu pH cca o 0,2 (dávka závisí na složení vody a její tlumivé kapacitě)

 

 

2. Nízká hodnota pH bazénové vody

Hodnota pH bazénové vody je bezesporu nejdůležitějším ukazatelem, který by měl mít provozovatel domácího bazénu na zřeteli. Od konkrétní hodnoty pH bazénové vody se odvíjejí veškeré reakční procesy, probíhající ve vodním prostředí. Složení přípravků bazénové chemie je koncipováno tak, aby v oblasti doporučené hodnoty pH, tj. v rozmezí cca 6,8 až 7,4, působily co nejefektivněji.

 

Jedná se o neutrální až mírně alkalickou oblast pH, kdy voda o těchto hodnotách pH nedráždí pokožku ani sliznice plavců. Udržovat hodnotu pH v optimálním intervalu je tedy velmi důležité jednak z hlediska správné účinnosti přípravků bazénové chemie, a také z pohledu působení takové vody na kůži koupajících se.

 

K náhlému, výraznému poklesu pH bazénové vody vede obvykle chyba v dávkování přípravků pro snížení hodnoty pH, označovaných jako pH mínus. Při manuálním dávkování je omyl méně pravděpodobný než v případě, kdy je domácí bazén vybaven automatickými dávkovacími systémy, kde může při poruše sondy, měřící kontinuálně hodnotu pH, dojít k fatálnímu selhání celé technologie a nadávkování celého objemu balení přípravku do bazénu.

 

Dolní hranice doporučovaného rozmezí optimálních hodnot pH se pohybuje okolo čísla 6,8 a zasahuje tedy z hlediska stupnice hodnoty pH do mírně kyselé oblasti. Spolu s dalším poklesem hodnoty pH se zvyšuje kyselá reakce bazénové vody, s čímž primárně souvisí její zvyšující se korozivní působení na materiály, se kterými přichází do styku. Účinky koroze se neprojevují jen na kovových materiálech, ale může docházet i k postupné degradaci betonu.

  • Pokud při pravidelné kontrole (optimálně 1x týdně) pomocí vhodného testeru zjistíte nižší hodnotu pH, je třeba aplikovat dle pokynů výrobce přípravky pro zvýšení hodnoty pH, obvykle nazývané pH plus. V naší nabídce najdete přípravky pH plus, jak v kapalné formě, tak v podobě sypkého granulátu.
  • Doporučené dávkování přípravků značky PWS pro zvýšení hodnoty pH:
  • pH plus kapalný – 20 až 90 ml na 10 000 l bazénové vody zvýší hodnotu pH cca o 0,2 (dávka závisí na složení vody a její tlumivé kapacitě)
  • pH plus granulovaný  - 70 až 100 g na 10 000 l bazénové vody zvýší hodnotu pH cca o 0,2 (dávka závisí na složení vody a její tlumivé kapacitě)

 

3. Běžná a šoková chlorace bazénové vody

Úprava vody v domácích bazénech pomocí přípravků bazénové chemie na bázi aktivního chloru patří v současnosti mezi nejčastější způsoby úpravy bazénové vody a jejího hygienického zabezpečení. Aktivní chlor jako silné a účinné oxidační činidlo si dokáže dobře poradit s nežádoucími organickým znečištěním bazénové vody a má tedy při správné aplikaci a dávkování při údržbě domácího bazénu své nezastupitelné místo.

 

Přípravky s obsahem aktivního chloru se používají i při úpravě vody ve veřejných umělých koupalištích, jejichž podmínky provozu jsou definovány vyhláškou MZ č. 238/2011 Sb. Navzdory pravidelně se opakujícím poplašným zprávám v médiích blízkých bulváru, varujících před škodlivými účinky chloru v bazénové vodě, lze konstatovat, že při správné aplikaci chlorových přípravků neexistuje z hlediska poměru cena/výkon podobně účinná varianta eliminace nežádoucího organického znečištění bazénové vody.

 

Historie chlorace vody sahá přibližně do konce 17. století, kdy byly poprvé použity roztoky chlornanu draselného a sodného pro dezinfekci vody a sanaci prostředí v nemocnicích během epidemie. S rozvojem průmyslové výroby chloru na konci 19. století došlo k rozšíření aplikace plynného chloru a chlorové vody ve vodárenství, kde mají sloučeniny aktivního chloru, ať už se jedná o plynný chlor, chlornan sodný, chloraminy či oxid chloričitý, dodnes své pevné a nezastupitelné místo.

 

K úpravě bazénové vody v současnosti máme k dispozici přípravky na bázi aktivního chloru v rozmanitých podobách a modifikacích, a většinu z nich lze použít jak pro průběžnou chloraci bazénové vody během koupací sezóny, tak pro šokovou chloraci v případě akutní potřeby. Na trhu přípravků bazénové chlorové chemie si můžeme vybrat mezi chlorovými bazénovými tabletami, ať už jednosložkovými nebo  s obsahem dalších účinných látek, anorganickými či organickými chlorovými granuláty či kapalným chlornanem sodným nebo jeho ředěným roztokem. Při úpravě bazénové vody pomocí chlorových přípravků se neobejdeme bez kvalitního testeru pro stanovení aktivního chloru.

  • Pokud při pravidelné kontrole (optimálně 1x týdně) pomocí vhodného testeru zjistíte nižší hodnotu koncentrace aktivního chloru, je třeba aplikovat dle pokynů výrobce přípravky bazénové chemie na bázi aktivního chloru pro zvýšení jeho aktuální koncentrace do rozmezí 0,3 až 1 mg/l. V naší nabídce najdete chlorové přípravky jak v kapalné formě, tak v podobě anorganických či organických chlorových granulátů nebo chlorových bazénových tablet.
  • Doporučené dávkování přípravků na bázi aktivního chloru značky PWS:
  • Chlor šok–organický granulát – průběžná chlorace 40 až 70 g na 10 000 l bazénové vody 1x za 5 až 10 dní, šoková chlorace 100 g na 10 000 l bazénové vody v případě potřeby
  • Chlorový granulát rychlorozpustný – průběžná chlorace 40 g na 10 000 l bazénové vody 1x za 5 až 10 dní, šoková chlorace 90 g na 10 000 l bazénové vody v případě potřeby
  • Chlornan sodný – průběžná chlorace 80 až 100 ml na 10 000 l bazénové vody 1x za 3 až 6 dní, šoková chlorace 150 až 200 ml na 10 000 l bazénové vody v případě potřeby
  • Chlorové tablety pomalurozpustné – průběžná chlorace 1 až 2 tablety na 20 000 až 30 000 l bazénové vody 1x za 5 až 10 dní, pro šokovou chloraci jsou méně vhodné
  • Duo tablety – průběžná chlorace 1 až 2 tablety na 20 000 až 30 000 l bazénové vody 1x za 5 až 10 dní, pro šokovou chloraci jsou méně vhodné
  • Trio tablety 200 g – průběžná chlorace 1 až 2 tablety na 20 000 až 30 000 l bazénové vody 1x za 5 až 10 dní, pro šokovou chloraci jsou méně vhodné
  • Trio tablety 20 g – průběžná chlorace 1 až 2 tablety na 2 000 až 3 000 l bazénové vody 1x za 5 až 10 dní, pro šokovou chloraci jsou méně vhodné
  • Multi tablety 5v1 do bazénu 500 g - průběžná chlorace 1 tableta na 20 000 až 30 000 l bazénové vody 1x za 2 až 3 týdny, pro šokovou chloraci jsou méně vhodné
  • Multi tablety 5v1 do bazénu 200 g - průběžná chlorace 1 až 2 tablety na 20 000 až 30 000 l bazénové vody 1x za 5 až 10 dní, pro šokovou chloraci jsou méně vhodné
  • Multi tablety 5v1 do bazénu 20 g – průběžná chlorace 1 až 2 tablety na 2 000 až 3 000 l bazénové vody 1x za 5 až 10 dní, pro šokovou chloraci jsou méně vhodné
  • Rychlorozpustné tablety 20 g - průběžná chlorace 2 až 5 tablet na 10 000 l bazénové vody 1x za 5 až 10 dní, šoková chlorace 7 až 10 ml na 10 000 l bazénové vody v případě potřeby

Pro úplnost je třeba zmínit ještě jeden způsob úpravy bazénové vody pomocí aktivního chloru, a to jeho generování přímo in situ z bazénové vody v tzv. salinizační jednotce, zařazené do okruhu bazénové technologie. Tento způsob úpravy bazénové vody je mezi majiteli domácích bazénů poměrně oblíbený, často je prodejci prezentován jako v podstatě bezúdržbový a nechemický s tím, že jedinou látkou, kterou je třeba do bazénové vody aplikovat, je sůl v podobě chloridu sodného.

 

Není to tak úplně pravda, principem úpravy bazénové vody pomocí salinizační jednotky je elektrolýza slané bazénové vody. Při tomto procesu vzniká plynný chlor, který se okamžitě rozpouští v bazénové vodě za vzniku chlornanu sodného a kyseliny chlorné (míra těchto forem výskytu závisí na hodnotě pH bazénové vody).

 

Bazénová voda je tedy průběžně upravována během koupací sezóny pomocí aktivního chloru, generovaného přímo v technologickém okruhu bazénu. Koncentrace soli, vhodná pro optimální průběh elektrolytického procesu, se pohybuje okolo 5 kg na 1 000 l bazénové vody.  V případě náhlého zhoršení kvality bazénové vody je ale i v tomto případě na místě použít výše uvedené přípravky chlorové chemie v dávkách pro šokovou chloraci.

 

4. Snížení tvrdosti bazénové vody a eliminace usazenin vápníku či hořčíku

Mezi laickou veřejností, ale i v oborech hydrochemie a technologie vody, se často používá pro označení koncentrace vápníku a hořčíku ve vodě zlidovělý výraz „tvrdost vody“. Při pátraní po původu tohoto pojmu se dostaneme daleko do historie, kdy bylo praktickým pozorováním zjištěno, že zelenina při vaření ve vodě s vysokou koncentrací vápníku nebo hořčíku zůstává dlouho tvrdá.

 

Tvrdost vody ani v současnosti není jednotně definována, takže se zde do podrobností, ať už z hlediska analytického, nebo technologického, nebudeme pouštět. Postupem času docházelo k proměně definic tvrdosti vody podle toho, s jakými konkrétními provozními problémy bylo třeba se při úpravách různých druhů vod potýkat. V současnosti se tímto pojmem obecně vyjadřuje součet koncentrací vápníku a hořčíku, a této definice se budeme držet i my.

 

Vyjadřovaní tvrdosti vody v širokém spektru  německých, anglických, francouzských či amerických stupňů je rovněž zastaralé, nicméně se tvrdošíjně používá dál navzdory tomu, že se jednotlivé stupně liší ve svých definicích. Z analytického hlediska je jediným akceptovatelným způsobem vyjádření výše definované tvrdosti vody v mmol/l, tj. v milimolech na litr. Vzhledem k tomu, že na trhu přípravků bazénové chemie se můžeme setkat s testery pro stanovení tvrdosti vody výrobců z různých zemí, uvádíme pro přepočet mezi jednotkami následující vztah:

 

1 mmol/l = 5,6°něm = 7,02°angl = 10°franc = 100°amer = 2 mval/l

 

Majitelé domácích bazénů se setkávají především s projevy vyšší tvrdosti vody v podobě bílého zákalu vody či nežádoucích inkrustů na stěnách bazénu, jeho dně či bazénovém příslušenství. Vyšší hodnoty tvrdosti vody lze očekávat hlavně tam, kde je domácí bazén plněn vodou z podzemního zdroje, která je obvykle více mineralizovaná a může obsahovat i vyšší koncentrace oxidu uhličitého.

 

Právě vápenato-uhličitanová rovnováha je v našich geologických podmínkách jednou z nejdůležitějších hydrochemických rovnováh a na jejím průběhu závisejí procesy, jejichž výsledkem může být agresivita vody či naopak tvorba nežádoucích inkrustů (mnohem častěji) na površích, se kterými přichází voda do kontaktu.

 

Pro nápravu nežádoucích projevů vyšší tvrdosti bazénové vody se používají speciální přípravky bazénové chemie, které ovlivňují výše uváděnou vápenato-uhličitanovou rovnováhu buď tzv. maskováním, kdy přídavkem komplexační látky dochází k zabránění vzniku nerozpuštěných vápenatých či hořečnatých sloučenin, tedy jejich udržením v rozpuštěné formě, nebo naopak úmyslným vysrážením vápníku či hořčíku a odstraněním vzniklé sraženiny pomocí bazénové filtrace.

 

Přípravek značky PWS Snížení tvrdosti funguje na principu druhém, tedy snižuje zvýšenou tvrdost vody vysrážením vápníku a hořčíku do nerozpustné bílé sraženiny, rozptýlené ve vodním sloupci a dobře odstranitelné bazénovou filtrací.  Sraženina má amorfní strukturu, která zabraňuje vzniku inkrustů a úsad na stěnách bazénu či bazénovém příslušenství.

 

Přípravek Snížení tvrdosti je vhodné aplikovat dle návodu na jeho etiketě hned po napuštění bazénu na počátku koupací sezóny, čímž dojde k odstranění nežádoucích vysokých koncentrací vápenatých či hořečnatých iontů a eliminuje se riziko vzniku inkrustů.

 

Pokud už ke tvorbě usazenin na stěnách či bazénovém příslušenství došlo, je samozřejmě možné aplikovat přípravek Snížení tvrdosti i během koupací sezóny a nežádoucí inkrusty tímto způsobem odstranit. Před vlastní aplikací přípravku Snížení tvrdosti je vhodné znát hodnotu tvrdosti vody. Konkrétní hodnotu zjistíme buď pomocí speciálního testeru tvrdosti vody, nebo se můžeme obrátit na analytickou laboratoř a nechat si tento parametr analyticky stanovit. V případě plnění domácího bazénu pitnou vodou z veřejného zásobování je možné obrátit se na dodavatele pitné vody, který informaci o koncentraci vápníku a hořčíku na vyžádání obvykle bez problémů sdělí.

  • V případě vyšší koncentrace vápníku či hořčíku v bazénové vodě je vhodné aplikovat přípravek Snížení tvrdosti dle návodu, tj. 200 ml přípravku na 10 000 l bazénové vody na každých 10°N (cca 1,78 mmol/l).
  • Přípravek Snížení tvrdosti mírně snižuje hodnotu pH bazénové vody, takže po jeho aplikaci je vhodné pomocí testeru aktuální hodnotu pH zkontrolovat a případně upravit pomocí přípravku pro zvýšení hodnoty pH, tedy pH plus.

Ke vzniku inkrustů na bazénových stěnách či příslušenství může docházet i v případě, že bazénová voda obsahuje vyšší koncentrace sloučenin železa či manganu. Výsledkem bývají nevábné rezavohnědé až černé povlaky, které samy o sobě zhoršují estetický požitek z osvěžující koupele. K jejich odstranění je také možné s úspěchem použít  přípravek Snížení tvrdosti.

 

Nerozpustné sloučeniny železa a manganu - stejně jako vápenaté usazeniny – ovlivňují negativním způsobem senzorické vlastnosti bazénové vody, a i když samy o sobě nebývají zdravotně závadné, díky své porézní struktuře poskytují ideální životní prostor pro růst a rozmnožování nežádoucího mikrobiálního oživení. Pravidelné odstraňování inkrustů či usazenin ze stěn bazénu a bazénového příslušenství tedy podstatnou měrou  přispívá k udržení žádoucí kvality bazénové vody.

 

5. Odstraňování zákalu bazénové vody

Čirost bazénové vody je jedním ze základního požadavků, které na ni majitelé domácích bazénů kladou. Reklamní materiály prodejců domácích bazénů či přípravků bazénové chemie se předhánějí v lákavých  kompozicích, kterým dominuje bazén s křišťálově průzračnou vodou.

 

V praxi to ale bývá bohužel občas jinak. Zanedbání pravidelné péče o kvalitu bazénové vody se může primárně projevit díky výskytu nerozpuštěných látek právě snížením průhlednosti bazénové vody, což je vlastně definice zákalu ve vodě. Zákal je způsoben výskytem anorganických či organických látek, obvykle ve vodě jemně dispergovaných. Může se jednat o látky z přirozeného přírodního prostředí, např. jílové částice, bakterie, plankton, pal kvetoucích rostlin, stromů či keřů, zbytky těl rostlinných a živočišných organismů, dále hydratované oxidy kovů, hlavně železa, manganu či vápníku, nebo rezidua kosmetických a opalovacích přípravků z pokožky plavců.

 

Pokud je domácí bazén napouštěn z podzemního zdroje, plnící voda obvykle zakalená nebývá, a pokud ano, zákal tvoří spíše anorganické částice. Také v případě využití pitné vody z veřejného zásobování nebývá problém se zákalem vody příliš aktuální, protože tato voda prošla vodárenskou úpravou a hodnota zákalu je limitována příslušnou vyhláškou.

 

Během využívání domácího bazénu ale dochází ke vnosu nežádoucích nečistot,  a pokud bazénová voda není správně ošetřována, dochází ke ztrátě jiskry, snížení průhlednosti a zhoršení kvality bazénové vody. I v případě, že je zákal způsoben zdravotně nezávadnými látkami, podstatnou měrou zhoršuje senzorické vlastnosti vody a snižuje atraktivitu využívání domácího bazénu.

 

K odstraňování zákalu bazénové vody se používají speciální přípravky bazénové chemie, označované jako vločkovače či projasňovače. Účinné složky těchto přípravků podporují destabilizaci koloidních nečistot, rozptýlených ve vodě, neutralizací jejich povrchového elektrického náboje a umožňují tak shlukování těchto nečistot do podoby vloček o různé velikosti a struktuře.  Výsledkem tohoto procesu by v ideálním případě měl být vznik velkých, kompaktních, dobře sedimentovatelných vloček, které poměrně rychle klesnou na bazénové dno a z něj jsou bez zbytečného víření snadno odstraněny pomocí bazénového vysavače.

 

Jak ale praví klasik: šedá je teorie a zelený strom života – v praxi se setkáváme se zákazníky, kteří aplikují různé přípravky bazénové chemie pro odstranění zákalu dle návodu a doporučení daného výrobce, nicméně kýžený efekt v podobě křišťálově průzračné vody se nedostavuje. Problematika zákalu bazénové vody je složitá z důvodu poměrně širokého spektra typů jemně dispergovaných koloidních částic a jejich vlastností, a průběhu samotného koagulačního procesu. V případě přetrvávajících potíží a neúspěšných pokusech je vhodné provést laboratorní modelový pokus, během kterého se ke vzorku bazénové vody přidávají za měnících se podmínek (hodnota pH, doba míchání apod.) různé druhy vločkovacích přípravků tak, aby bylo dosaženo optimálního výsledku.

 

Při dávkování vločkovacího či projasňovacího přípravku je důležitá je rychlost a intenzita promíchání bazénové vody s daným přípravkem, což v praxi provedeme tak, že optimální dávku vločkovacího přípravku naředíme do většího objemu pitné nebo bazénové vody ve vhodné nádobě a následně plošně vylijeme na bazénovou hladinu. Bazénová filtrace, případně protiproud, jsou zapnuty, aby docházelo k proudění vody a rozmíchání přípravku v celém objemu bazénu. Poté dochází k vlastní tvorbě vloček, jejich sedimentaci a projasňování vodního sloupce.

 

V této fázi je naopak žádoucí, aby bazénová voda byla v klidu, takže je třeba bazénovou filtraci či protiproud vypnout, aby nedocházelo prouděním vody k narušování vznikajících vloček. Bazénová voda se bude postupně projasňovat, vločky klesnou na bazénové dno, kde utvoří různě kompaktní vrstvu. Pokud jsou vločky velmi lehké a při snaze o vysátí usazených nečist z bazénového dna dochází k jejich nadměrnému víření, je lepší odpustit znečištěnou vrstvu přímo  do odpadu bez toho, aby procházela přes bazénový filtr, a následně dopustit bazén čistou vodou, protože spotřeba prací vody, nutná pro čištění filtru, by pravděpodobně byla větší než objem nově dopuštěné plnící vody.

 

Vznik vloček lze podpořit aplikací speciálních bazénových přípravků, tzv. shlukovačů, ať už v podobě koncentrovaných roztoků či speciálních kartuší. Tyto kartuše najdete v naší nabídce pod názvem Odstraňovač zákalu. Kartuši tvoří sáček z netkané textilie, obsahující speciální sypký přípravek, který po styku s vodou tvoří velké množství slizovitého gelu, podporujícího vznik větších a pevnějších vloček.

 

Kartuše se vkládá do skimmeru při zapnuté bazénové filtraci na dobu alespoň 8 hodin. Dochází k jejímu postupnému rozpouštění a tvorbě gelu. Kartuši následně odstraníme, bazénovou filtraci vypneme a vločky necháme v klidné vodě v poklidu sedimentovat a usazenou vrstvu nečistot buď následně odsát bazénovým vysavačem či vypustit přímo do odpadu a chybějící objem vody doplnit čistou plnící vodou. Po odstranění zákalu z bazénové vody je nutné vždy důkladně vyprat filtrační náplň bazénové filtrace.

  • V případě výskytu nežádoucího zákalu bazénové vody je nutné aplikovat dle návodu vločkovací přípravky, např. Vločkovač, Vločkovač granulovaný či Projasňovač bazénové vody. Tyto přípravky je možné používat v doporučených dávkách i preventivně pro udržení křišťálově průzračné bazénové vody během náročné koupací sezóny. Účinnost vločkovacích přípravků je možné v případě potřeby podpořit následným použitím speciální kartuše s názvem  Odstraňovač zákalu (PWS Stop zákalu), která se vkládá přímo do skimmeru. Veškeré bazénové přípravky na bázi vločkovačů lze bez problémů použít v domácích bazénech, součástí jejichž technologie je písková filtrace. V případě, že je váš bazén vybaven kartušovou filtrací, kontaktujte nás.
  • Doporučené dávkování vločkovacích přípravků značky PWS:
  • Vločkovač – 50 až 150 ml na 10 000 l bazénové vody (dávka závisí na stupni znečištění vody)
  • Vločkovač granulovaný – 30 až 100 g na 10 000 l bazénové vody (dávka závisí na stupni znečištění vody)
  • Projasňovač bazénové vody – 25 až 140 ml na 10 000 l bazénové vody (dávka závisí na stupni znečištění vody)
  • Odstraňovač zákalu – 1 kartuše na 10 000 až 30 000 l bazénové vody

 

 

6. Zelená voda v bazénu

Zelená barva bazénové vody je nejčastěji způsobena plovoucími či přisedlými koloniemi sladkovodních řas. Je třeba poznamenat, že tyto kolonie se nemusejí vyznačovat pouze charakteristickou zelenou barvou, ale v bazénu se mohou vyskytovat i žlutozelené či hnědé druhy řas. Z biologického hlediska se jedná o nižší organismy - fytoplankton, které ke svému životu primárně potřebují vodní prostředí, světlo a teplo, čehož se jim v domácích bazénech dostává v míře více než dostatečné. Kolonie vodních řas, ať už se volně vznášejí v bazénové vodě nebo tvoří biofilm na stěnách či dně bazénu,  navíc slouží jako životní prostředí pro další mikroorganismy, takže se zvyšuje nežádoucím způsobem biologické oživení bazénové vody. Některé z druhů fytoplanktonu mohou do vody uvolňovat alergenní produkty svého metabolismu a ty mohou následně působit dráždivě na pokožku a sliznice plavců. K výskytu a intenzivnímu rozmnožování nežádoucích řas v bazénové vodě dochází hlavně v teplých letních měsících při zanedbání kontinuální péče o kvalitu bazénové vody, konkrétně při nedostatečné dávce bazénových přípravků na bázi aktivního chloru, kyslíku nebo bromu. Pro likvidaci nežádoucích řas je tedy nutné buď provést razantní šokovou chloraci bazénové vody pomocí přípravků bazénové chemie na bázi aktivního chloru nebo aplikovat speciální přípravky proti řasám, tzv. algicidy.

  • Je třeba pomocí vhodného testeru zkontrolovat hodnotu pH (optimální rozmezí 6,8 až 7,4) a koncentraci aktivního chloru (0,6 až 1 mg/l), případně aktivního kyslíku (8 až 20 mg/l) či bromu (1 až 2 mg/l)
  • Pokud hodnota pH neodpovídá doporučovanému intervalu, je třeba aplikovat vhodné přípravky pro úpravu hodnoty pH, tj. pH plus pro zvýšení hodnoty pH či pH mínus pro její snížení
  • Následně je třeba provést šokovou chloraci bazénové vody. Vhodnými přípravky pro zvýšení koncentrace aktivního chloru jsou Chlor šok, Chlornan sodný nebo šokové chlorové tablety. Dávkování je uvedeno na etiketě konkrétního přípravku.
  • Pokud se chcete vyhnout aplikaci chlorových bazénových přípravků, je možné k eliminaci vodních řas s úspěchem použít i Algicid, a to jak v šokové jednorázové dávce, tak i k preventivnímu ošetření bazénové vody v průběhu koupací sezóny.
  •  Algicid – preventivní dávka 100 ml na 10 000 l bazénové vody 1x za 3 až 6 dní, šoková dávka 150 až 200 ml na 10 000 l bazénové vody v případě potřeby
  • Bazénové přípravky na bázi aktivního chloru, uvedené výše, nechte v bazénové vodě působit přibližně 24 hodin, Algicid až 72 hodin. Po této době by mělo dojít k úhynu nežádoucích vodních řas, což se projeví změnou jejich barvy do světlejšího odstínu, sedimentací na bazénové dno a vyčeření bazénové vody.
  • Pokud je třeba podpořit projasnění vody, aplikujte dle návodu přípravek Vločkovač a Odstraňovač zákalu, které tento proces urychlí a zintenzivní. Nežádoucí nečistoty vytvoří po aplikaci vločkovacího přípravku dobře sedimentující vločky, které postupně klesnou na dno bazénu. Podrobný popis postupu odstraňování nežádoucího zákalu bazénové vody najdete zde.
  • Vrstvu usazených nečistot je vhodné odstranit pomocí bazénového vysavače, případně odpustit přímo do odpadu (ne přes filtr bazénové filtrace).
  • V průběhu koupací sezóny je třeba 1x týdně kontrolovat hodnotu pH a koncentraci aktivního chloru, aby se případné zhoršení kvality vody včas podchytilo.

 

 

 

7. Zelená či zelenomodrá voda a dostatečná koncentrace aktivního chloru

V roce 2015 se na nás nezávisle na sobě obrátili dva majitelé domácího bazénu s takřka identickým problémem – při používání bazénových chlorových přípravků nejmenovaného výrobce došlo ke zbarvení bazénové vody do zeleného až zelenomodrého odstínu. Příčinou změny barvy bazénové vody nebyl výskyt nežádoucích řas, voda byla dostatečně průhledná, bez zákalu, bazénové stěny nepokrýval biofilm ani další znečištění. Koncentrace aktivního chloru se pohybovala těsně pod hranicí 1 mg/l, tj. v optimálním doporučeném intervalu.

Pokud takový problém nastane, neváhejte nás, prosíme, kontaktovat, buď telefonicky nebo mailem (chemie(zavináč)bazenovachemiepraha.cz).